Letos jsem byla o prázdninách s dědou na hájovně už pošesté.
Strávili jsme tam zase týden. Když jsme přijeli, viděla jsem, že je tam všechno
jako dřív. Vybalila jsem si své věci a hezky jsem si je složila na křesla v
pokoji, kde budu jako obvykle spát. Děda spí v kuchyni. Pak jsem si jako
obvykle otevřela okno na zahradu a sedla jsem si do něj s knížkou. Tak to
vždycky dělám, když děda vybaluje věci a připravuje všechno pro náš pobyt.
Tentokrát bylo celý týden velké horko, do deníčku jsem si
zapsala teploty od 29 do 35 °C,
jen jeden den bylo chladněji. Dva dny za sebou jsme dokonce nemohli nikam jít,
přes poledne jsme byli uvnitř a poslouchali jsme rádio. Ven jsme šli až k
večeru. Na koupaliště je to 2
km a není tam žádný stín. Několikrát jsme tam ale byli.
Jednou tam děda natočil video, jak skáču do vody, kde je největší hloubka.
Když jsme přijeli, děda nabral z rybníčku na zahradě vodu,
jestli tam nebudou nějaké potvůrky, abych je mohla zkoumat. Našla jsem tam dva
malé čolky, to bylo velké překvapení, protože tady v rybníčku nikdy nebyli.
Měla jsem je celý týden v kuchyni v nádobě s vodou a krmila jsem je larvami
komárů ze sudu na dešťovou vodu.
Letos byla změna také v tom, že jsem měla na zahradě v
akváriu rybu. Chytili jsme ji v rybníčku v lese. Děda koupil dětskou rybářskou
sadu a když jsme ji zkoušeli, hned na druhý pokus jsme chytili malou rybu na
kuličku z rohlíku. Chytili jsme i druhou rybu, ta byla větší, ale utrhla se z
udice a skočila zpátky do vody. Byla jsem ráda, že mám alespoň jednu rybu a
starala jsem se o ní celý týden. U rybníčku nás poštípali nějací zvlášť zlí komáři
a já jsem potom měla několik dní velké boule na nohou a na rukou.
Další změna byla sprcha na zahradě. Děda dal čerpadlo do
studny a z hadice udělal sprchu, která dělala vodní mlhu. Změřili jsme teplotu vody, měla 13 °C. Tak jsme se
osvěžovali, když jsme byli doma. Letos nejsou žádné vosy ani sršni, ale
přemnožili se ovádi.
Byli jsme také na výletě u ryb-níku Oborák, byl tam jeden
rybář a říkal, že už tam sedí 8 hodin a ještě nic nechytil. Ten měl tedy
trpělivost!
Dvakrát jsme byli nakoupit v Coopu ve vesnici. Děda má nový
vozíček a tak mě v něm vezl. Těšila jsem se vždycky na zmrzlinu, až se s ní
trochu ochladím. Také jsem napsala ještě doma jídelníček na 7 dní a podle něj
jsme vařili. Já jsem měla na starosti obsluhu a dezerty. Byla to třeba roláda,
závin nebo sušenky a já jsem je vždy ozdobila rybízem, sedmikráskou nebo mátou.
Týden rychle utekl a večer před odjezdem jsme odnesli rybku Čudlu
a jednoho čolka zpátky do rybníčku v lese. Chtěla jsem je sice dát do rybníčku
na zahradě, ale bylo tam málo vody, bála jsem se, že by mohl úplně vyschnout.
Druhého čolka jsem si vzala domů a dala ho do malého akvária. Tak to byly
letošní zážitky na hájovně.
Verča
Příspěvky
