Letní příjmové podmínky na středních vlnách ve směru z Jižní
Ameriky se sice vytvářejí ráno stejně jako v ostatních částech roku, člověk si
ale musí pořádně přivstat. Ale stojí to za to, protože na jaře a v létě se
ozývají latinskoamerické stanice líp než v zimě. Teď Slunce vychází v 5 hodin,
což je také nejlepší čas pro ladění vzdálených stanic.
Ale každý den to není stejné. Někdy je jich slyšet víc,
jindy míň a někdy skoro nic. Právě tady je ten pravý prostor pro zkoušku
trpělivosti. Ale trpělivost nese své ovoce.
O tom jsem se mohl opět přesvědčit v neděli 9. června, kdy jsem
už ve 4:50 hod. pozoroval neobvyklou stanici na 1670 kHz. Neobvyklou proto, že
jsem ji tam ještě nikdy neslyšel. Latinskoamerická hudba, trochu ve stylu brazilské
musica sertaneja. Také tam byla silně zastoupena tahací harmonika - akordeon.
Nic jiného tam vlastně nehráli. Pak jsem slyšel španělštinu. Proběhla pozvánka
na hudební festival „Gran Festival“, který začíná 9. června, tedy právě dnes v
Salonu Rubi.
Člověku hned všechno nedojde. A spoustě věcí porozumí, až
když má určité podezření a očekává konkrétní výrazy, jména apod. Tipoval jsem
sice Argentinu, ale žádná stanice ze seznamu mi na kmitočet 1670 kHz
nepasovala. Mlhavě se mi vybavovalo, že před několika měsíci jsem četl o nové
stanici. Ale kde to teď hledat? Teď jsem slyšel identifikaci s kmitočtem 1670
kHz, ale ID nebylo jasné, něco jako Radio Rosi. Pouštěl jsem si nahrávku
několikrát a pak mne napadlo Rubi. A od toho okamžiku se to začalo rozplétat.
Zjistil jsem, že nové Radio Rubi začalo vysílat v březnu. Zjistil jsem, že vysílá
z okresu Rafael Castillo, což je součást aglomerace kolem Buenos Aires. Další
poslech nahrávky ukázal, že se tam tahle lokalita dvakrát opakuje. Pak jsem
objevil na nahrávce onen Salon Rubi, což je místní koncertní sál.
To vše je možné slyšet na připojené nahrávce. Člověku to ale
dojde až postupně. Když není slyšet hned na začátku jasná ID (což je ve většině
případů), tak dobře poslouží nahrávka, ve které pak můžeme objevit netušené
informace a podrobnosti.
Toto období přeje stanicím z Argentiny. Na 1620 kHz bývá
slyšet AM 16-20, na 1630 kHz je to Radio Diagonal, obě stanice vysílají rovněž
z provincie Buenos Aires. Další argentinskou stanici jsem slyšel na 1610 kHz,
tu se mi ale zatím nepodařilo identifikovat. Hudbu ale hraje úplně stejnou jako
Rubi.
Na nahrávce je slyšet silný praskot bouřek, při pozornějším
poslechu se sluchátky nám ale neuteče nic z toho, co je popisováno v předchozím
textu.
neděle 16. června 2013
Zloděj to nebyl...
Když jsem po povodních přijel na hájovnu, narazil jsem na
zajímavý úkaz. Už jsem ho vlastně pozoroval před rokem. Tehdy jsem chtěl po
příjezdu otevřít skříň rozvaděče elektřiny na domě, abych zapnul hlavní jistič.
Ještě než jsem vložil čtyřhranný klíč do zámku, všiml jsem si, že díra je
zalepena hlínou. To mne trochu překvapilo. Kdo by to mohl udělat? A za jakým
účelem?
Pak jsem si vzpomněl, co mi říkal jeden známý. Zloději si podobnými způsoby označují objekty svého zájmu. Buď dají piškot pod rohožku, aby při kontrole za několik dní viděli, jestli do bytu někdo chodí. Nebo zalepí klíčovou dírku, aby viděli, jestli tam někdo strká klíč. U mne jistě zalepili díru pro klíč ve dvířkách rozvaděče, aby zjistili, jestli do domu někdo chodí a zapíná elektřinu. To mne dost zneklidnilo.
Za nějaký čas jsem zase viděl zalepenou díru, tentokrát jen částečně a po dvířkách lezl pavouk. Pojal jsem podezření, jestli to není on, kdo z nějakého důvodu zalepuje otvor pro klíč. Ale pak jsem na to zase zapomněl.
Až teď jsem si na vzpomněl. Podívám se, co se skrývá za hlínou. Opatrně jsem jehlou vyškrábal hlínu z otvoru a posvítil dovnitř. Hned mi bylo všechno jasné: uvnitř se kroutilo několik mrňavých larev! Všechno je pěkně vidět na obrázcích. Není mi jenom jasné, co znamená ta rýha v hlíně na začátku – snad se tam už někdo na larvy dobýval? A jak by se potom dostaly ven, hlína byla dost ztvrdlá.
Ale spadl mi kámen ze srdce. Nebyl to zloděj, to jen pavouk (s největší pravděpodobností) ukryl svá vajíčka do bezpečí a pečlivě je zalepil hlínou. V přírodě člověk objevuje pořád nová překvapení...
Pak jsem si vzpomněl, co mi říkal jeden známý. Zloději si podobnými způsoby označují objekty svého zájmu. Buď dají piškot pod rohožku, aby při kontrole za několik dní viděli, jestli do bytu někdo chodí. Nebo zalepí klíčovou dírku, aby viděli, jestli tam někdo strká klíč. U mne jistě zalepili díru pro klíč ve dvířkách rozvaděče, aby zjistili, jestli do domu někdo chodí a zapíná elektřinu. To mne dost zneklidnilo.
Za nějaký čas jsem zase viděl zalepenou díru, tentokrát jen částečně a po dvířkách lezl pavouk. Pojal jsem podezření, jestli to není on, kdo z nějakého důvodu zalepuje otvor pro klíč. Ale pak jsem na to zase zapomněl.
Až teď jsem si na vzpomněl. Podívám se, co se skrývá za hlínou. Opatrně jsem jehlou vyškrábal hlínu z otvoru a posvítil dovnitř. Hned mi bylo všechno jasné: uvnitř se kroutilo několik mrňavých larev! Všechno je pěkně vidět na obrázcích. Není mi jenom jasné, co znamená ta rýha v hlíně na začátku – snad se tam už někdo na larvy dobýval? A jak by se potom dostaly ven, hlína byla dost ztvrdlá.
Ale spadl mi kámen ze srdce. Nebyl to zloděj, to jen pavouk (s největší pravděpodobností) ukryl svá vajíčka do bezpečí a pečlivě je zalepil hlínou. V přírodě člověk objevuje pořád nová překvapení...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)