středa 20. července 2011

Červencové události

Přestože z čer-vence uplynuly zatím necelé tři týdny, tenhle měsíc byl už na hájovně bohatý na události. Nebyly to právě události rádiové, v tom směru panuje dost velká bída. Příjmové podmínky nebyly dobré, přestože jsem v první polovině měsíce sledoval své oblíbené střední vlny pravidelně každé ráno před východem slunce. K celkové situaci přispěly negativně i časté bouřky, které se postaraly o praskot na pásmech často ještě i ráno příštího dne.
     Na začátku měsíce došlo k události v téhle lokalitě nevídané: navštívil mne přítel Venca Dosoudil žijící na Kroměřížsku, toho času na dovolené na Plzeňsku. Ubytoval se v penzionu v Přešticích a v neděli odpoledne se vydal na 50 km dlouhou cestu za mnou. Tříhodinová návštěva rychle uběhla, stačili jsme probrat věci rádiové i nerádiové. Byl jsem rád, že to Vencovi vyšlo a že přijel.
     Odstavec o zvířatech dnes bude patřit kuně. Bydlí v dřevníku za hromadou polen. Když tam přijdu, obvykle začne vzadu běhat a dělá rámus. Mezi poleny jsou volná místa a tak jsem jednoho dne zahlédl její kožich. Napadlo mi přinést si baterku a foťák. Asi na desátý pokus se mi ji podařilo přilákat na světlo baterky a pak jsem ji i vyfotil, když se zvědavě dívala, co se děje.
     Druhá dekáda měsíce začala pobytem s vnučkou. Týden si vyžádal úplně jinou organizaci času, než na jakou jsem zvyklý, ale uvítal jsem to jako příjemnou změnu. Ověřil jsem si, že ještě zvládnu 9leté dítě, které má neuvěřitelné množství energie a vyžaduje pozornost od rána do večera.
     V polovině měsíce jsme jednoho dne pozorovali traktor, který přijel, zastavil a jeho řidič přibil na dva stromy cedulky. Už jsem věděl, kolik uhodilo. Zase tady proběhnou motocyklové terénní závody. A tak se také o víkendu stalo. Akce s názvem Enduro Kopidlo 2011 probíhala v sobotu i v neděli, vždy 4 kola, každé mělo délku přes 60 km. Tohle místo je charakteristické svým čistým vzduchem a klidem. Za celý rok tady projede jen minimum aut, dvě až tři za den. Motocyklové závody dokázaly za víkend dodat jistě celoroční dávku smradu a kouře z benzínu a prachu. Po skončení závodu byl prach všude: na zahradě, na dvoře, na třešních, na rybízu, všechno mělo šedohnědou barvu. Cesta je zase o něco horší, rozhrabaná a plná kamení. Naštěstí se tenhle závod koná jen jednou za rok a tak zbývá jen věřit, že první déšť špínu spláchne...