pátek 29. března 2013

Zima na konci března


Letos se zima s námi nechce rozloučit. Jsme na konci března a co jsme za ten měsíc zažili? Jen mráz a sníh a snad jen dvakrát trochu sluníčka. To už má sílu a když mimořádně vykoukne, obvykle sníh rozpustí. Ale on zase napadne. Mrzne prakticky každý den až do -5 °C.
     Na hájovnu jsem teď jezdil poměrně málo, jsou tam obtížné podmínky. Dřeva na topení už také moc nemám. Zima trvá moc dlouho, v domě je pod nulou nebo na nule a první dva dny je třeba intenzivně topit. Nemá smysl tam jezdit na víkend nebo na pár dní během týdne, ale minimálně na týden. To mi ale moc nevycházelo časově...
     Když jsem se tam konečně před 10 dny vypravil, netušil jsem, že zase hned pojedu zpátky. Zase nefungovala elektřina. Myslel jsem, že mi zase zamrzl hlavní jistič v rozvaděči na domě, ale když jsem ho otevřel, sundal kryt a změřil zkoušečkou přívod, ani neblikla. Proud vůbec k domu nepřicházel.
     Nezbylo než se jít podívat do objektu bývalých kasáren vzdálených kilometr, odkud vedení přichází a podívat se, co se zase stalo. Místo poslední opravy, kde byly kabely uloženy do země, bylo v pořádku. Zato o kus dál u transformátoru jsem už zdálky viděl, že na skříni rozvaděče chybějí plechová dvířka! Zase tady byli sběratelé kovů nebo spíš sprostí zloději. A hlavní jistič ve skříni byl vypnutý.
     Co ale bylo divné, že páčka jističe byla zajištěna vložkou, která bránila zapnutí. Že by elektrikáři pracovali na vedení a zablokovali jistič? To ale bylo nepravděpodobné, protože na zemi ležela vrstva sněhu a ten padal naposledy před čtyřmi dny. Na sněhu žádná stopa. Proč by to ale někdo blokoval? Proto, že chyběla dvířka a zámek a skříň VN byla otevřená? Ale marné mudrování, nic jsem nenadělal, nezbývalo než zase jet domů...
Plechová dvířka jsou pryč!

Po opravě

     Trvalo dva dny, než byla zjednána náprava, elektrikář přijel odstranit nahlášenou poruchu, stačilo prý nahodit jistič (to jsem zkoušel, ale blokovala to ta vložka). O blokování páčky jističe se nezmínil. Teď už jsou svépomocí opravena i dvířka, tahle nová z dřevěných latí snad už nikdo neukradne. Záhada s vložkou už asi nebude objasněna. Až tam přijedu, musím se podívat do skříně, jak to tam vlastně vypadá teď. Nejhorší je nejistota, co se stane příště. A tak to tam pět let všechno pěkně fungovalo, až jsem se kolikrát divil...