Znovuzrození přijímače

S dubnovým příjezdem jsem zároveň obnovil i řádný rádiový příjem. Proč „řádný“? Přes zimu jsem měl trošku problém s přijímačem AOR AR-7030, který po 14 letech prakticky každodenního provozu začal zlobit v režimech SSB a Synchro. AM šlo dobře, takže úplně odříznutý jsem od něj nebyl.
     Radil jsem se s technikem firmy AOR v Anglii a on podle mých zvukových nahrávek usoudil, že na vině jsou diody – varikapy. Prý kdybych je zkušebně propájel, mohlo by to pomoci a diody by se zase tím teplotním šokem oživily, alespoň na nějaký čas. To mi poradil a ještě dodal, že miniaturní součástky (kostičky o rozměru 2 x 1 mm) se nesmějí pájet dlouho, protože se začnou tavit. Nojo, ale co je dlouhá doba a co je příliš krátká doba? Znamená např. 5 sekund tak akorát? Nebo je to krátká doba a ke zlepšení nedojde a naopak při delším přidržení páječky se mi dioda před očima rozteče?
     Závada se na přijímači projevovala spíš nepravidelně, někdy najednou zmizela a rádio hrálo bez problémů. Jindy zase po zapnutí hrálo, ale za půl hodiny už ony kritické režimy (někdo říká „módy“) vypadly a pak nešly několik dní. A tak jsem přístroj asi dva měsíce pozoroval a snažil se přijít na nějakou souvislost. Mezitím jsem odjel z hájovny do Plzně a tam jsem se přichystal k operaci. Sehnal jsem si mikropáječku a jednoho dne jsem ji nažhavil a otevřel kryt přijímače. Varikapy jsou s dalšími miniaturními součástkami (SMD) ještě pod hliníkovým krytem na hlavní desce. Naštěstí jsem znal jejich čísla a tak jsem je za chvíli našel. Pomocí lupy se pájí špatně, lupa zkresluje vzdálenosti. Oči mi ještě poměrně slouží, tak jsem operaci provedl zčásti s lupou, zčásti bez ní. Čas prodlevy páječky na pájecích bodech diod jsem odhadl, tak jak se na nich začal tavit cín. Pro jistotu jsem pak operaci ještě opakoval. Říkal jsem si – K velké škodě nemůže dojít, možná to stejně nepomůže a přístroj bude muset jít do opravy. – Součástky jevily dobrý stav, nedeformovaly se, tak jsem rádio zase zakrytoval a bylo po představení…

     Následné vyzkoušení léčeného přijímače ale narazilo na velký problém. Zjistil jsem, že ve velmi zarušeném prostředí paneláku nejsem schopen zhodnotit úspěšnost opravy. Měl jsem jen náhražkovou drátovou anténu a když jsem rádio zapnul, nechal asi hodinu běžet a pak ho začal prolaďovat, zjistil jsem, že na různých pásmech je tolik všemožného rušení a zvuků, že nejsem schopen určit, co přichází zvenku a co je případně následek opravy. Sice se mi zdálo, že režimy SSB a Synchro pracují, ale jiné podivné zvuky se mi nelíbily. Rozhodl jsem se, že konečný verdikt vynesu, až rádio vyzkouším ve známém čistém prostředí na hájovně.
     Po Velikonocích jsem ho tedy po příjezdu nedočkavě zapnul. Běželo dobře. Tím jsem se ale nedal oklamat, protože v průběhu dalších hodin se mohlo stát cokoliv. Ale nebudu čtenáře dlouho napínat: dnes už je to 9. den, co rádio běží nepřetržitě a bez problémů. Mohu snad tedy případ uzavřít s tím, že oprava se podařila. Nedělám si iluze, že přijímač poběží takhle zase několik let. Dlouhým provozem opotřebované součástky se patrně po nějakém, možná nepříliš dlouhém čase zase ozvou. Dnes mám ale radost, že rádio tak pěkně hraje a že mne neopustilo ani po skoro 14 letech. Už jsme spolu ledacos zažili a mnohé končiny vlasti i světa procestovali. Vyměňoval jsem v něm pájením vnitřní baterii obsluhující paměti a také jsem si do něj dával dva MF filtry 1,4 kHz a 0,3 kHz. Nechá si ledacos líbit a já už znám některé jeho známky stáří a podle toho s ním zacházím. Nepovažuji se za technika, o to větší mám radost, když se mi podaří na přijímači něco opravit nebo vylepšit. Sice si to vždycky vyžaduje dlouhodobé rozmýšlení, pozorování přístroje a jeho reakcí, ale pak je vidět, že není vždycky bezpodmínečně nutné svěřit hned kvůli každé maličkosti svůj oblíbený přijímač do ruky neznámému člověku, byť by měl na vizitce označení servisní technik…