První dojmy z pásma FM

S podzimem asi není od věci zaměřit se z DX pohledu i na pásmo FM. Zvlášť pro mne to může být zajímavé, protože už jsem ho delší dobu (několik let) zanedbával, přestože dobře vím, že i tam je možné se dočkat překvapení a výborných zážitků.
     V minulém příspěvku jsem popsal sestavení nového teleskopického stožáru, který má délku 10 metrů. Při použití jen jeho dolní části (5 m) je možné na silné trubky nasadit i větší anténu pro pásmo FM. To jsem vyzkoušel a zatím se zdá, že se to osvědčilo.
     Anténu jsem nasměroval na sever s tím, že s ní zatím nebudu točit a směr řádně prozkoumám. Místo, kde anténa stojí, jsem vybral záměrně tak, aby byla zastíněna domem před signály, které přicházejí z jihu a jihozápadu. Ty pro mne nejsou nové, jsou silné a jejich neblahý účinek jsem si mohl ověřit na méně chráněné půdě o 5 metrů výš.

     Z časových důvodů jsem mohl zkušebně proladit pásmo jen jednou večer a potom ráno. Nejvíc mne překvapilo, kolik je na pásmu volných kmitočtů! Používám přijímač Grundig Satellit 700 (viz obr.) Mám v něm užší mf filtry 110 kHz. Přijímač má RDS včetně užitečného PI. Odhaduji, že na pásmu je nejméně 30 volných kmitočtů, kde by se mohly při zlepšených podmínkách šíření objevit vzdálené stanice. Při použití klasického tuneru s velmi úzkými mf filtry kolem 50 kHz by se počet volných kanálů jistě ještě zvýšil.
     Zkušební večer a ráno přinesly zatím jen dva vzdálenější vysílače, ale podmínky byly velmi špatné. Vždyť také celý den (během mé stavby stožáru) mrholilo a povětrnostní situace v celé oblasti střední a severní Evropy byla pro naše DX záměry nepříznivá. A tak jsem byl rád, když jsem slyšel polský vysílač Štětín (PR Radio Sczcecin, 92.0 MHz, 60 kW) ze vzdálenosti 385 km a ověřil jsem si, že příjem vysílačů z Berlína bude možná stálý, i když to nebude žádný HiFi příjem, např. RBB Radio 1 na 95.8 MHz (100 kW), tady je vzdálenost 285 km. Stanici jsem identifikoval dřív podle PI kódu, než podle programu. V jednom okamžiku signál zesílil a naskočil kód D332.

     Mapka ukazuje první dva vzdálenější vysílače: Štětín a Berlín. Jsou označeny modrým křížkem. Moje stanoviště je označeno červeným kroužkem.

     Na další vzdálené vysílače zatím čekám. Vím, že přijdou, zatím na ně nespěchám, chci si nejdřív osahat pásmo na novém stanovišti a pokud bude přijímací zařízení fungovat bez problémů, bude na podzim a v zimě jistě o zábavu postaráno...