Ještě než jsem na záběr zase zapomněl, říkal jsem si, že bych se měl při pochůzkách po okolí dobře dívat, jestli opravdu něco nespadlo na pole nebo na louku. Pak to překryly jiné události a na letadlo jsem zapomněl.
Až když jsem na přelomu listopadu a prosince šel po okraji lesa, vzpomínka se vrátila. Na poli jsem spatřil neznámého muže. Nejprve jsem si myslel, že to je myslivec, který si zkracuje cestu od lesa do vesnice přes pole. Pak jsem si ale všiml, že se muž vrací, dělá kruh a jednou rukou mává ve výši pasu sem a tam. Jako když seká kosou trávu. To už mi ale došlo, že takové pohyby dělají hledači pokladů nebo jiných kovových předmětů s pomocí hledacího přístroje. Ještě jsem si stačil říct, že onen muž patrně čekal, až uhodí první mrazík a do té doby rozblácené pole se zpevní. Pak už mi ale hlavou proběhla vzpomínka na letadlo, na to, že já jsem chtěl na tom poli a louce něco hledat a teď tam něco hledá tenhle neznámý muž!
Dál jsem muže z místa od lesa nepozoroval, šel jsem do hájovny a odtud se snažil na pole podívat dalekohledem. Kvůli křoví a stromům se mi to ale nedařilo, jen jsem ho chvílemi zahlédl, jak stále chodí po poli. Potom už jsem to vzdal. Jelikož ale neznámý člověk na téhle samotě obvykle přináší problémy, raději jsem zamkl zadní vchod ze dvora a šel jsem se věnovat svým věcem.
Patrně se jedná o souhru náhod, ale náhody jsou to zajímavé. Někdy by člověk na některé věci už dávno zapomněl, ale nové události oživí vzpomínky a mohou posadit věci do nových souvislostí. Možná není případ ještě u konce a časem se objeví něco dalšího...
Příspěvky
