První sníh

Loni to bylo 23. listopadu, kdy jsem se ráno vzbudil a přestože slunce ještě nevyšlo, okny pronikalo neobvyklé světlo. První sníh. Letos přišel až na Mikuláše, v noci z 5. na 6. prosince. Nebylo ho moc, přes den se neudržel, druhý den zase napadl a zase zmizel. Letošní zima tedy začíná docela pomalu. Ale v posledních letech bylo nejvíc sněhu v lednu a únoru, tak uvidíme, jaké to bude letos.
     Obstaral jsem si 50 kg briket, je to sice jako když plivne, ale na udržování ohně přes noc nebo když nejsem půl dne v domě, to postačí. Těch briket je asi 90. Jedna briketa vydrží 7-8 hodin, to už mám vyzkoušené. Není příjemné pořád zatápět, protože měkké dřevo rychle vyhoří a o tvrdé je v tomhle kraji nouze. Alespoň tedy v oblasti, kterou mám pod dohledem a odkud dřevo svážím.
     Na zimu jsem se vyzbrojil také novými botami z armádního výprodeje. Jsou to úplně nové, vysoké, důstojnické boty se zimní filcovou výplní. Je to krásný výrobek značky Svit z pravé kůže a bytelnou, kovem vyztuženou podrážkou s hrubým zimním vzorem. Za 500 korun byly skoro zadarmo, protože kvalita je vidět na první pohled. Armáda se prostě neošidí a na svém vybavení nemusí (nebo spíš nemusela) šetřit.

     Dny jsou teď krátké, ráno je tma skoro do 8 hodin a odpo-ledne znovu od 16. Člověk musí přizpůsobit svůj denní režim, když chce venku něco udělat, připravit dřevo, jít na zdravotní vycházku apod. Okolí hájovny je teď docela smutné, když je bez sněhu, s holými stromy a v celodenním šeru, nikde není vidět živou duši, a to včetně zvěře a ptáků. Jen jedno překvapení jsem zažil minulý týden: když jsem vyšel po cestě na okraj lesa, najednou slyším asi 50 metrů dál praskot a z lesa se na pole vyřítilo stádo muflonů! V prvním okamžiku jsem si myslel, že to jsou srnky, ale pak jsem mezi nimi uviděl statné samce s tlustými, zatočenými rohy. Slyšel jsem, že se v kraji vyskytují, ale za celé čtyři roky, co tam jsem, jsem je nikdy neviděl. Až teď, a docela blízko u hájovny. Ve stádě mohlo být možná 20 zvířat.
     Jiná překvapení se nekonala, ale je to asi i dobře, protože hlavní předností tohohle místa je jeho celodenní klid, který člověk z města musí nutně ocenit. A až napadne skutečně vrstva sněhu a přikryje kraj, bude to zase ta pohádka, kterou mi tam bylo dopřáno už několik let za sebou zažít...