S úžasnou španělskou zpěvačkou Isabel Pantoja jsem se seznámil přes rádiové vlny v pásmu FM. Je to už nejmíň 20 let, kdy jsem jednoho letního dne poslouchal španělské stanice při mimořádném ionosférickém šíření (Es) a pěkné úlovky jsem si nahrával. Byla tam stanice Cadena Dial, která hrála výlučně španělskou muziku. Nahrál jsem si delší pasáž a později jsem k ní často vracel a dokonce jsem si ji pak uložil do zvukového archívu. Jedna úžasná zpěvačka mne tam zaujala. Až po letech jsem při nějaké příležitosti zjistil, že se jmenuje Isabel Pantoja.
Isabel je jednou z hvězd temperamentního španělského jihu. V žilách jí koluje z poloviny cikánská krev, jak už to u tamních umělců často bývá. Narodila se ve městě Sevilla v kraji zvaném Andalusie.
Říkal jsem si, že bych mohl mít i na tomhle blogu nějakou vzpomínku na ni. Vybral jsem dvě skladby, které ji, myslím, dostatečně charakterizují.
První skladba s názvem Ahora Me Ha Tocao A Mi vypráví o radosti a smutku, lásce a žárlivosti, slzách a trápení, o horko-krevném Španělsku, slunci všech sluncí...
Druhá skladba Con la Gente Que Me Gusta je celkově trochu volnější, ve vypjatých pasážích ale Isabel zpívá zase naplno:
„S lidmi, které mám ráda, se dělím o jasná rána, o slova, smích i měsíční svit a noci beze spánku. Mělo by to tak být napořád, jako je stálý déšť a žízeň...“
Obě skladby budou hrát automaticky za sebou po spuštění první z nich.
Upozornění: Pokud se vám zobrazuje přehrávač jen jako úzký obdélník, je třeba ho rozbalit pomocí šipek úplně vpravo. Potom se vysune horní a dolní část přehrávače, kde jsou názvy skladeb.