Uplynulý týden jsem měl ve znamení pracovního úsilí, kdy jsem dokončoval první letošní číslo Radio Revue v její nové elektronické podobě (viz www.dx.cz). Přechod byl náročnější, než jsem navzdory dvacetileté zkušenosti s přípravou časopisu v jeho „papírové“ podobě čekal. Všechno se přesunulo bez výjimky na počítač, odpadly dosavadní konzultace s tiskárnou a nutnost jezdit tam, kontrolovat tisk, vozit balíky s vytištěnými časopisy z tiskárny a po zabalení do jiných balíků je zase vozit na poštu. Došlo mi, jak je v takovém případě důležitá spolehlivost výpočetní techniky a rychlého připojení k internetu, protože to je začátek a konec úspěšného vydání každého nového čísla časopisu v jeho nové podobě (PDF).
Přestože jsem už dost práce stihl během pobytu tady v první polovině ledna, závěrečná fáze si vyžádala ještě spoustu hodin prosezených u počítače. Znamenalo to každý den vstát v 6 hodin, sednout k počítači a během dne se s krátkými přestávkami prokousávat texty, obrázky, propočítáváním objemu a obsazení stránek… tentokrát se zdálo, že to nemá konce… Po půlnoci už pak zdravý rozum velel všeho nechat a jít se trochu vyspat. Naštěstí mi nevadí, když se celý den dívám do monitoru, už to tak dělám od roku 1991, kdy jsem poprvé mohl s rozechvěním postavit PC na stůl na tehdejším pracovišti a o několik let později jsem si koupil PC i domů. Vzpomínám, jak jsem prve pod vlivem poplašných zpráv, že pracoviště bude zlikvidováno a lidé propuštěni, nějakým pro mne dnes záhadným způsobem dokázal dát dohromady 36 000 korun na PC s parametry, kterým by se dneska každý zasmál. To, co se ze začátku jen šuškalo, se v roce 1996 potvrdilo a já jsem si raději, než bych obíhal firmy a hledal zaměstnání, zařídil pracoviště jen sám pro sebe doma. Žádné velké terno, ale že už to trvá 14. rok, svědčí o tom, že to nebylo úplně špatné rozhodnutí…
A tak mohu, jako třeba dnes v pondělí, přijet sem do lesa, přivézt si práci sebou, a nejen práci, ale hlavně i rádio, které je nerozlučným společníkem a ve zdejším nerušeném prostředí se mu dobře daří. Po příjezdu se při teplotě +1 °C jen pomalu probouzelo, tekuté krystaly na displeji se při ladění pohybovaly líně jako ve zpomaleném filmu a ani foťák nechtěl fungovat a začal na mne blikat červeným obrázkem vybitých baterek, přestože byly doma čerstvě nabité. Pár obrázků zátiší s plápolajícím dřevem v kamnech jsem ale udělal. Za šest hodin jsem vytopil poměrně velkou místnost s vysokým stropem na příjemných 20 stupňů. Od podlahy ale pořád ještě dotírá nepříjemný chlad a tak dneska večer zůstanou na nohou místo domácí obuvi nové farmářky se zimní úpravou. Koupil jsem je během pobytu v Plzni, protože jiné nové boty, pohodlné, lehké a teplé sněhule z plastu a umělé textilie po týdnu nošení a práce v lese zkolabovaly a praskla jim podrážka na obou botách po celé šířce! Během pobytu v Plzni mi Globus vyřídil za několik dní reklamaci a vrátil mi 800 korun. Tak jsem si přidal stovku a koupil v oddělení pracovních pomůcek farmářky z pravé kůže a „kožichem“ uvnitř. Připadají mi kvalitní a jsou i pohodlné při delším nošení. Zítra je chci otestovat při práci v lese…
Příspěvky
