Včerejší sobotní večer byl klidný, už nesněžilo, jen silný štěkot psů z vesnice na severu ukazoval, že proudění vzduchu je stále ještě výrazné; jindy o nich ani nevím. Také ráno nesněžilo, ale když jsem vyšel na zápraží, které jsem včera zametl, hned jsem viděl, že během noci napadly asi 3 cm sněhu. Ranní rozcvička s koštětem na zdravém mrazivém vzduchu je příjemná. Když jdu spát, hodím do kamen jednu dlouhou briketu, abych nemusel ráno zatápět se vším všudy. Briketa vydrží žhavá dobrých 7 hodin, ráno ji rozklepnu pohrabáčem na menší kousky, hodím na ni drobný odpad z dřevníku a slabší dřevo a kamna hned začnou vesele praskat. Tyhle ranní procedury musí proběhnout rychle, protože rádio čeká a každá zmeškaná minuta může být rozhodující.
Přestože se to nejdřív nezdálo, ranní příjem se po východu slunce docela rozběhl. Poprvé jsem slyšel kanadskou stanici CJEU-1670 z Gatineau v Quebeku. Vysílá výhradně pro děti a mluví francouzsky. Až uslyšíte na tomhle kmitočtu zpívat děti (a ty tam dneska zpívaly skoro nonstop), nemůže to být nic jiného, než CJEU.
Na 1070 kHz slyším jen velmi vzácně nějakou stanici z USA nebo Kanady. Dneska tam po 8. hodině jedna mluvila anglicky. Byla ale slabá a objevovala se v delších intervalech. Zaujalo mne, že její signál byl stejný na obou anténách: na MiniWhipu i na longwiru. Stanice z USA/CAN jsou zásadně lepší na MiniWhipu. Na longwiru chodí líp např. stanice z Mexika! Rekordně dlouho zůstala dnes na pásmu americká stanice WWKB-1520; nahrál jsem si její slabý signál ještě v 11 hodin!
Nedělní ráno vylákalo na střední vlny i několik holandských pirátů. Radio Bavaria jsem objevil na 1471 kHz, druhá stanice byla na 1512 kHz a hrála nonstop německé šlágry. Byla pěkně slyšet ještě v poledne…
Jelikož se zásoby dřeva na topení rychle krátí, využívám vycházek do okolí a vyhlížím vhodné padlé stromy. Pravda, pod sněhovou pokrývkou jich moc nevidím. Ale objevil jsem několik suchých stromů, které jsou nad zemí, zaklíněné mezi svými sousedy. Tam budou směřovat moje stopy na začátku nového týdne.
Moje stopy jsou většinou jediné lidské, které tady v okolí v lese vidím. Pocit bezpečí dosáhl takového stavu, že včera a dnes jsem vyšel do lesa, aniž bych zamknul dům. Vím, že tam nebudu déle než hodinu a za tu dobu je málo pravděpodobné, že by tudy někdo prošel, natož aby to byl navíc ještě člověk s nekalými úmysly.
Nebezpečí či pokušení může přijít odjinud. V noci ze soboty na neděli se z ničeho nic přikradl k mé posteli erotický sen. Hlavní roli v něm hrála manželka mého někdejšího spolužáka. Tato cudná dívka z vesnice, jak jsem ji znal, si ve snu počínala bezprostředně, až samaritánsky. Patrně během těch asi 15 let, co jsem ji neviděl, ztratila ostych. Sen zůstal bez následků, jen jsem se z něj probudil a chvíli jsem koukal do zdi a přemýšlel, jestli by se to ve skutečnosti mohlo stát. Pak mne zase přemohl spánek a zanedlouho potom pípání budíku zvalo do reálného života bez hloupých nápadů…
Teď už se venku ale zase setmělo, dny jsou opravdu velmi krátké. Zdá se, že mrazy polevují, dneska byly jen 3 stupně pod nulou. Na barometru stoupá tlak, možná se už brzy zase dočkáme sluníčka…
Příspěvky
